Answear.cz je hrdým partnerem projektu Moje Heroine 2022 časopisu Heroine, který Vám v tištěném magazínu a na webu postupně představí 10 úžasných žen. Všechny mají odvahu měnit svět kolem sebe, odhodlání pomáhat potřebným, zkrátka jim nechybí „lifespiration“. Zde vám přinášíme krátký rozhovor s hrdinkou měsíce července, Petrou Procházkovou, českou novinářkou, která se stala známou především svým zpravodajstvím z válečných konfliktů, které vznikly po rozpadu Sovětského svazu na Kavkaze. Téměř 30 let psala pro Lidové noviny, v roce 2018 přešla do Deníku N.
Z redakce Lidových novin jste odešla ve chvíli, kdy vyšlo najevo, že se jejich majitel Andrej Babiš pokouší uplatňovat svůj vliv na obsah novin. V redakci jste strávila velkou část Vašeho života, jak moc to bylo těžké rozhodnutí?
V tu chvíli už lehké. Když je člověk naštvaný, dělají se mu zásadní životní kotrmelce snáz. Nepřemýšlí tolik o důsledcích, neboť je zachvácen momentální emocí. O odchodu jsem ale přemýšlela už dost dlouho před tím. Vlastně od chvíle, kdy pan Babiš Lidovky v balíčku s celým mediálním domem koupil. Ale ten rozhodný krok jsem stále nedokázala udělat. Člověku se lépe sedí v dobře vysezeném hnízdečku než aby se zaučoval na novém místě, zvláště, pokud jste 50+.
Takže mi nakonec ten skandál pomohl udělat to, co jsem udělat chtěla. Jako když vás rodič strčí na klouzačce, kterou si chcete sjet, ale děsně se bojíte.
Jako renomovanou válečnou reportérku Vás spoustu nejen žen, ale i mužů vnímá jako hrdinku. Kdo je takovou hrdinkou pro Vás?
Hlavně já se teda jako hrdinka nevnímám, dokonce vím, že jsem docela velký strašpytel. Ale pokud bych měla jmenovat nějakou současnou hrdinku, opravdu hrdinku, o které by se mělo mluvit a psát, tak je to Maria Kalesnikava – běloruská umělkyně, aktivistka, která sedí v běloruském vězení. A může tam sedět klidně příštích deset let. Za nic. Jen proto, že odmítla spolupracovat s režimem a říkat stále dokola: neodvolám. Je to opravdu moc statečná žena.
Kabát Tommy Hilfiger, 4499 Kč, plátěná košile Trussardi, 2499 Kč. Foto: Tomáš Beran pro Heroine, make-up a vlasy: Natálie Host, produkce: Linda Majerová.
Po vypuknutí války na Ukrajině jste tam strávila téměř měsíc. Nebylo to poprvé, kdy jste sledovala válku z blízka. Jak se vyrovnáváte se strachem, když kolem vás létají rakety a Vy nevíte, kam dopadnou?
Špatně. A po narození dítěte ještě hůř, i když je teď synovi 15. Pořád si představuju, jak bych mu ublížila, kdyby se mi něco stalo. To dřív nebylo – svobodní bezdětní jsou mnohem lehkovážnější, i méně zodpovědní k vlastnímu životu a zdraví. Ale popravdě, snažím se nebezpečí minimalizovat, když je třeba někam projet, není zbytí… dám si panáka a zatnu zuby. Taky bývají takové chvíle. Teď na Ukrajině jich ale moc nebylo, spíše nás občas něco překvapilo – jako raketa v Odese, která bouchla kousek od našeho balkonu. Jako nekuřák jsem zodpovědně seděla v kuchyni a popíjela koňak, zatímco kolegové fotografové, Zímová a Kuchta, kouřili na balkóně. Přežili jsme všichni, ale oni se fakt hodně lekli. Já méně.
Jako válečná reportérka žena se dostanete k jiným příběhům než válečný reportér muž. Jaké jsou další „výhody“/rozdíly?
Například v zemích, kde jsou ženy od mužského světa odděleny, jako v Afghánistánu, má reportérka výhodu, že s ní mluví jak muži tak ženy. Ale i jindy se k ženě okolí i v kritických chvílích chová ohleduplněji. Mně stejně zajímají víc příběhy mimo frontu, než na ní. A naslouchat ženským příběhům asi umí žena přece jen vnímavěji, než muž. Ale neplatí to asbolutně. Nechci muže urazit nebo škatulkovat, ale míra empatie bývá u žen reportérek trošku vyšší. Naopak „kluci“ bývají ambicióznější a úspěšnější ve smyslu nějakého opravdu dramatického úlovku, střelby, raněných, útoku… a vojáky já moc nezpovídám.
Jste vdaná a máte rodinu. Kolikrát v životě a kdy jste se musela rozhodovat mezi rodinou a prací a jak jste to vyřešila?
Pořád. Každý den. Novinařina nemá žádnou moc pevnou pracovní dobu, rodina naopak vyžaduje, aby na mne byl spoleh. Naposledy při cestě na Ukrajinu, to bylo velké dilema. Ale neodjela jsem, dokud syn neměl za sebou přijímačky na střední školu. Trpěla jsem, ale zároveň jsem byla ráda. Na Ukrajině mě skvěle zastoupili kolegové, tady doma mě nikdo zastoupit nemůže.
Kabát Tommy Hilfiger, 4499 Kč, plátěná košile Trussardi, 2499 Kč. Foto: Tomáš Beran pro Heroine, make-up a vlasy: Natálie Host, produkce: Linda Majerová.
Vzhledem k tomu, kým jste a čemu se věnujete, mi móda přijde jako něco nedůležitého, ale jsme módní e-shop a tak se musím zeptat. Co Vy a móda, hraje ve Vašem životě nějakou roli?
Já mám strašně ráda rozmanité oblečení, mám tak obrovskou šatnu, že byste se divili. Ale někdy není moc čas si rozmýšlet, co si vezmu na sebe. Když ten čas je, tak ráda kombinuji, mám v oblibě kontrasty, proto se mi tak líbí dnešní trend, že vše je možné. Krajky s roztrhanýma džínama, kecky jsem měla i ve Varech na premiéře filmu Moje slunce Mad.. a k tomu slavnostní šaty. Baví mě to. Ale není to moje priorita.