Odvahu ukrajinských žen obdivuje celý svět. Během války nesou na svých bedrech obrovskou zodpovědnost za své rodiny a děti. Odcházejí do zahraničí nebo pomáhají na frontě. Dokonce se častokrát samy chopí zbraní a jdou bojovat za vlast na opravdu nebezpečná místa. Představitelkami této skupiny žen jsou také Victoria Kravchenko a Eugenia Emerald. Vojačky, matky, ženy vnitřně silné – skutečné SHERO.
Kolekce SHERO je věnována každodenním hrdinkám. Ženám, které změnily svůj život a mění životy druhých. Inspirují a dokazují, že hrdinství má mnoho tváří. Například i obranu své země, hodnot a blízkých. Velmi dobře to známe z historických knih, ale v posledních měsících jsme toho byli svědky při sledování dramatických událostí na Ukrajině. Právě proto hledání ukrajinských ambasadorek pro kolekci SHERO bylo jasnou volbou. Victoria Kravchenko a Eugenia Emerald jsou představitelkami ukrajinských žen, které čelí smrtelnému nebezpečí se vztyčenou hlavou, bojujíce o vše důležité a o své blízké.
Být vojákem je těžká práce, kterou nezvládne každý (a teď nemáme na mysli jen mužské pohlaví). V řadách ukrajinské armády totiž slouží 42 000 žen. Tisíc z nich zastává velitelské pozice, dokonale zvládají těžkou fyzickou práci i stres. Bojují na všech frontách rovnocenně s muži, ba co víc, počet žen, které chtějí bránit Ukrajinu, neustále roste. Neústupné, upřímné, odvážné, ničí všechny genderové stereotypy a vlastním příkladem dokazují, že pro ženy není nic nemožné. Jejich vlasteneckého ducha nelze zlomit. Jsou skutečnými SHERO v tom nejdoslovnějším smyslu.
Victoria Kravchenko – „máme velkou moc a jsme schopné všeho!“
Victoria Kravchenko je vojenská psycholožka a v ukrajinských ozbrojených silách působí od roku 2008. Vstoupila do nich jako šestnáctiletá s plným vědomím a zodpovědností za funkce, které jí byly svěřeny. V průběhu let si vysloužila hodnost majora. Victoria denně pomáhá bojujícím tím, že pečuje o jejich duševní zdraví. Její role je velmi důležitá a význam vojenských psychologů na Ukrajině od vypuknutí války v roce 2014 vzrostl. Specialisté jsou potřební nejen na frontě, ale i na jiných shromážděních vojsk, kasárnách, výcvikových střediscích a všude tam, kde se vojáci připravují k boji nebo na návrat z něj. Vojenští psychologové učí, jak se vypořádat s negativními psychickými stavy, a to z hlediska svépomoci, ale také pomoci spolubojovníkovi. Koneckonců, pocit zklamání, panika, agrese, hysterie atd., bývají velkou ranou na duši.
„Vojáci v první linii potřebují neustálou podporu, potřebují osobu, které mohou důvěřovat a které mohou svěřit své myšlenky beze strachu, že budou souzeni. Myšlenky v neustálém stresu mohou být velmi odlišné. A to je naprosto normální. Je to obyčejná reakce těla k abnormálním okolnostem. Necháte-li si to všechno pro sebe, následky mohou být velmi nebezpečné. Proto je důležité takové myšlenky s někým sdílet. Psychologové pomáhají snižovat i riziko vzniku PTSD (posttraumatická stresová porucha)“ – říká Victoria.
I když válčící Ukrajinu podporuje a pomáhá jak se dá, sama čelí její realitě, zejména odloučení od syna a manžela. Jak ale podotýká, stále je pro ni nejdůležitější rodina. Avšak nyní je součástí této rodiny každý Ukrajinec. Victoria se plně věnuje své práci, podporuje ostatní a věří ve svou sílu. Ta vychází z její duše, principů a hodnot, které jí vštípili rodiče.
„Sním o životě pod klidným nebem naší Ukrajiny. Sním o šťastném dětství pro všechny děti naší země. Sním o výjimečně přátelských a humánních lidech v naší zemi. Sním o tom, že pojem vojenský psycholog a stejně tak moje práce ztratí svůj význam při absenci jakékoli vojenské akce na celém světě.“ – říká Victoria, když se jí ptají na plány do budoucna a na její vlastní sny.
Eugenia Emerald – „Jsem dobrá v boji na frontě, právě proto to dělám“.
Eugenia Emerald je poručnice, odstřelovačka speciálního pluku NPU „Safari“. Pro armádu se rozhodla už před 10 lety, kdy se hlásila na vojenském oddělení. Na frontě bojuje od začátku ruské invaze – již téměř 6 a půl měsíce. Eugenia je jedinou ženou v týmu, co má, jak sama přiznala, svá pro a proti. V první řadě si musela zvyknout na fungování v čistě mužské skupině a na systém s přísnou hierarchií a respektem k příkazům. Eugenia bojuje proti genderové diskriminaci a pevně doufá, že brzy se postoje k ženám změní a budou se k nim chovat s větším respektem a porozuměním. Největší obtíží však není válečný každodenní život, ale odloučení od blízkých. Touha a smutek po rodině a přátelích, propletený se ztrátou spolubojovníků v boji. Eugenia přiznává, že jednou během války měla blízko k tomu vzdát se svého povolání – když její přátelé z pluku včetně jejího mentora zahynuli během boje.
„Myslím, že tento smutek úplně naplnil mé srdce a připomněl mi všechno, úplně všechno, co se stalo během války – všechnu bolest. V tu chvíli to bylo nesmírně obtížné, ale jak jsem řekla, jen čas všechno vyléčí.“ – říká Eugenia.
Nemíní se vzdát a navzdory válce se snaží najít vůli žít. Každý den si připomíná věci, které ji dělaly šťastnou v dobách klidu. Snaží se usmívat vždy, když je to možné a být vděčná i za malé chvíle štěstí. Paradoxně, během války si Eugenia opět vzpomněla, o čem je život. Chce růst, učit se nové věci, zapojovat se do rozvoje komunity… Chce normální, šťastný život. Pevně věří v sebe a v jiné lidi, ve vlastní schopnosti a nakonec ve vítězství a šťastnou budoucnost, se kterou má mnoho plánů.
„Sním i o tom, že pojedu s dcerou do Disneylandu, protože jsem jí to před válkou slíbila. Nejprve nebyl čas, pak zase peníze. Nyní je však jasné, že jakmile válka skončí naším vítězstvím, našetřím peníze a vezmu ji tam.“ – dodává.
Celé rozhovory s ukrajinskými ambasadorkami kolekce SHERO naleznete na ELLE UA:
Článek připravil tým ELLE UA: fotografie: Alina Chopenko; stylista: Sasha Kutovy; asistent stylisty: Yaryna Lobanova; make-up: Marina Kruk; kadeřník: Danylo Martemanů.